Dana Jakoubková | Čtvrtek, 09. květen 2024 |
Mohou-li některá místa působit jako zázračná, pak toto je jedno z nich. A není to jen polohou. Už jen pohled na ladnou křivku dřevěné střechy působí radostně. Uvnitř je pak svatyní přirozenosti a pohodlí, kde každý prvek vypráví svůj vlastní příběh, aby společně zahrály symfonii pro smysly. Toto místo je nejen vizuálním potěšením, ale i emocionálním zážitkem, který vás zve k tomu, abyste se zastavili a naplno vnímali krásu v její nejčistší formě.
Krkonoše byly Aloisovou srdcovou záležitostí. Když se naskytla možnost koupě pozemku s úžasným výhledem a již „dožitou" německou chalupou, nezaváhal. Místu se rozhodl navrátit bytí v podobě nové, poctivě postavené chalupy; v řemeslném provedení, se současným vzhledem, s respektem ke krajině a s komfortem, který je odrazem našeho století.
Od dřiny při sekání dřeva, až po transcendentální zážitky při pohledu na barokní oblaka nad Sněžkou odráží vše jeho snahu postavit neméně zázračnou boudu – zachovat kus Země pro další generace. Život v horách, byť jen v rekreační podobě, je o absolutním spojení s přírodou. Může mít jak idealizovanou až romantickou podobu, tak i velmi drsnou povahu, která vede člověka k pokoře a tvrdé práci. Hory jsou pro majitele fyzickou i mentální očistou a dodnes považuje možnost postavit zde dům za veliké štěstí.
Liščí příběh
Při setkání s touhle kráskou máte pocit, jako byste byli součástí nějaké pohádky. Když vstoupíte dovnitř, přes nos se prosmýkne vůně dřeva a pečeného chleba; tak jemná, a přesto zanechá v paměti nezaměnitelnou stopu. Uším zapraská oheň krbu a oči zamrkají v úžasu a obdivu. V každém koutu se skrývá příběh – od sametových prken, která měkce hladí bosé nohy, přes ležení „za pecí", velký dubový stůl, zavěšené nádobí, až po kouzelné „liščí" polštáře.
Váš pohled klouže přes pěkně sladěné detaily. Textury se překrývají s přirozenou elegancí a moderní rafinovaností, zatímco hra světel a stínů přidává prostoru hloubku a životnost. Každý kousek nábytku stojí jako dílo zručnosti a umění, účelně umístěný tak, aby podpořil bezprostřední pocit vřelosti a pohodlí. Barvy jsou vybrány s takovou citlivostí, že se zdá, jako by každý odstín předával zkušenost tepla a stylu. Když se posadíte do křesla, máte dojem, jako by vás obejmul starý přítel. Osvětlení je navrženo tak, aby zdůrazňovalo krásu každého prvku, a přitom vytvářelo atmosféru, která je intimním pozváním ke spočinutí.
Dřevo a kámen
Chalupa, byť je elegantní a mladá věkem, vypráví příběh odolnosti. Postavená z darů země stojí jako pevný, hrdý svědek času a dějů. Dřevo s jeho přirozeným odstínem a jemně kreslenými letokruhy přináší útulno a domáckost. Každý trám skrývá vzpomínky na píseň větrů, co ohýbaly koruny stromů. Dřevo je živé, dýchá spolu s obyvateli domu, přizpůsobuje se ročním obdobím a vyzařuje pohodu, která hřeje na duši stejně jako na těle.
Kámen je symbolem neochvějné stability a síly. Jeho drsný povrch, potlučený a zformovaný silou přírody, je jako pevná základna tohoto domova. Nese hmotu domu s neotřesitelnou jistotou, odolává větru, dešti, sněhu i slunci. Kameny, pečlivě poskládané jeden na druhý, jsou jako přísaha odolat zkouškám času. Společně se – dřevo a kámen – spojují v harmonii kontrastů.
Teplé a chladné, měkké a tvrdé, organické a minerální. Je to spojení, které v sobě nese energii a klid zároveň. Jako by chtěla chalupa připomenout, že důležité věci jsou trvalé a nezpochybnitelné. Tahle „Krásná bouda" je více než jen domem, více nežli úkrytem v horách; je to místo, kde se zastavuje čas, kde se srdce zahřívá a mysl uklidňuje; kde každý moment je víc než jen částí dne, je to část sebe sama.
Pohled architektů
Jaro
Mlha pod strání se pozvolna rozplývá, postupné tání ledu prozrazuje pronikavé zurčení potůčku, ranní paprsky slunce prohřívají zkřehlou zem a bledule na louce se derou vší silou na povrch. Liška s úlovkem v tlamě přeběhla ojíněnou louku, pokračovala podél přesahu střechy přes verandu, aby našla úkryt v závětří dřevníku nad chalupou. „Tady to miluju..." a šustící tah tužky pozvolna přeruší tóny piana, jemná melodie – Mountain (Ludovico Einaudi). Dveře ven z ložnice klaply, stín na zbylém sněhu vykreslil postavu slézající po žebříku do tůně – voda má celý rok neměnnou teplotu 7°C.
Léto
Kolem boudy pobíhá s jásotem houf ratolestí, fialový jazyk od borůvek, vítr ve vlasech, psi se líně povalují na zápraží. Na plotně vývar, v troubě se leskne křupavá kůrka pečeného kolene. V chalupě je dnes velká sešlost a početná rodina majitele. S pingpongovým míčkem si na plácku pohrává vánek, v tůni se chladí pivo. Slavíme příchod léta, několikáté výročí dokončení stavby. Den se krátí, zlatavá záře světel v odrazech oken – večer, slunko zapadá a obrys Studniční hory pomalu tmavne. Ochladilo se, Mléčná dráha září. Kdosi z hostů usedl k pianu – Metamorphosis (Philip Glass).
Podzim
Krajina se zahalila do zemitých barev, ranní mlha – nekonečně bílá tma. Tůň působí značně tepleji – radost. Bedly, hřiby, lišky, holubinky, lysohlávky, křemenáče, choroše, masáci – bohatá podzimní nadílka. Košík přes paži, ruce v kapsách, pára u pusy – pestrá paleta proměn krajiny. Ostrý vítr – stříbřitě šindelová střecha s ranní jinovatkou. Podzimní nálada, rozdělat oheň, zašít se za kamna – zahrát si Prší, sednout za klávesy – Autumn (Geroge Winston).
Zima
Lopata sněhu, pohyb v rytmu padajících vloček, pár otoček – cesta ke dřevníku je volná. Stopy laní kolem každým dnem přibývají, na krmítko se slétává velké množství ptáků. Zásoby dřeva do jara – zimní vstup je hojně užíván. Dny se krátí. Otvor vysekaný v ledu tůně prozrazuje, že se v domě žije. Interiér provoní purpura, blíží se konec roku – Melancholie – Andata (Ryuichi Sakamoto).
Tato dřevostavba soutěží v anketě DŘEVOSTAVBA ROKU 2024
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato dřevostavba se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku 2024 pod názvem "Pohlazení pro smysly". Hlasujte do 14.5. 2024 v tomto kole a získejte atraktivní ceny...
Hlasovat v anketě
Technické parametry
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 250 m2
- Užitná plocha: 280 m2
- Dispozice: 6+kk
- Konstrukční systém: lehký skelet / sendvičový, difuzně otevřená konstrukce
- Teplo: elektrokotel – podlahové topení
- Větrání: řízené s rekuperací
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,21 W/m2K
- Okna: dřevohliníková s izolačním trojsklem
- Autor arch. návrhu: MgA. David Maštálka, MgA. Lenka Křemenová a Ing. arch. Zuzana Sagitáriová, a1architects, www.a1architects.cz
- Autor projektu: Ing. arch. Jakub Bradáč
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 2/2024
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 99 Kč
koupit časopis
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…